Po dlouhých letech jsem opět vyrazil „mezi lidi“ a do světa. Začátkem září jsem se zúčastnil klastrové výměny organizované Standortagentur Tirol pod mezinárodním projektem HempClub, kterého jsme s Czechemp partnerem.
Byly to inspirativní tři dny naplněné ukázkami projektů využívajících přírodní, často konopná vlákna v pokročilých průmyslových aplikacích. Mohli jsme se spolu se zástupcem Mercedes-Benz zamýšlet nad přínosy a limity přírodních vláken v automobilovém průmyslu (a nad omezeními automobilismu a mobility obecně při uchopování tématu udržitelnosti).
Do rukou jsme vzali hůlky z konopného kompozitu nedávno vypuštěné do prodeje firmou Leki, kompletované v českém Tachově, mohli jsme vyzkoušet tuhost a flexi lyží vybavených jasanovým jádrem obaleným vlákenným konopným kompozitem z innsbrucké dílny SPURart, obě výsledky výzkumného projektu AlpenHanf 360. Obdivovali, potěžkávali a voněli jsme k nespočtu různých materiálů, snažili se pochopit výrobní sekvence a funkce rozmanitých strojů, v duchu porovnávali svoje schopnosti s prací robotů…
Foto: Michal Ruman
To vše ve společnosti zapálených „objevovatelů“ konopného světa, jeho spolutvůrců, kterých se ve Stuttgartu sešlo na čtyřicet. Připomněly se mi časy, kdy jsem ještě jako člen Konopy obrážel podobné akce, vždy nadšený z koktejlu lidských charakterů a rozmanitých přístupů k univerzálnímu konopí. Díky tomu se program této výměny nekončil v předem určenou hodinu, ale v nespočetných rozhovorech se přeléval do pozdně večerních hodin.
A jaké hlavní „lessons learned“ jsem si z Německa odvezl?
Za prvé, obrovský přínos soustředěné a strukturované spolupráce, který jsme mohli vnímat u všech představovaných projektů. V Baden-Württembergu jako významný tmel působí činnost klastru Alliance Fibre-Based Materials Baden-Württemberg, který sdružuje a koordinuje více než 100 členů pracujících v této spolkové zemi s přírodními vlákny.
Za druhé, význam vědeckého přístupu pokusu a omylu. Ochota jít do rizika a vnímat neúspěch jako součást učícího procesu umožňuje přesněji definovat ty správné výrobní postupy a vytvářet komplexnější sadu standardizovatelných znalostí využitelných při přenášení poznatků do praxe.
Za třetí, potřeba „homogenizace“ konopných vláken a z nich vyráběných materiálů pro potřeby průmyslových aplikací – podobně jako je tomu u italské kávy, kakaa nebo španělského sherry, pro dosažení v čase přibližně shodných vlastností daného materiálu, tedy určitého standardu, je potřebná kombinace jasně daných výrobních postupů a „blendování“ šarží, i z více sezón. To by mělo, například v automobilovém průmyslu, umožnit přiblížení konopných vláken z míst, kde nejsou vidět a jejich vlastnosti nejsou příliš důležité, k uživatelům.
Konopí je vnímáno jako jedna z nejudržitelnějších rostlin, které máme k dispozici. Na zhodnocení jeho potenciálu pracují desetiletí tisíce lidí po celém světě. A výsledky jsou vidět. Přijďte se i vy přesvědčit na mezinárodní konferenci Hemp & Industry, kterou CzecHemp pořádá 16. – 17. října v Praze. Pozor, vstupenky rychle mizí a kapacita je omezená!